Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co je nového

17. 1. 2008
Tak jsem tak sjížděl internet a všimnul jsem si, že jsem to tu poslední dobou trošku zanedbával. No mám toho na starosti dost. Do včerejška jsme bedlivě prozkoumávali jihozápad od baráku, kam se dospěláci vždycky chodí venčit. Mají docela příjemný zvyk - několikrát denně vyběhnou z baráku, zaskotačí si na louce a zase běží zpátky. Jelikož na mě působí dost nesamostatně, vždycky je radši doprovázím. Nikdy nevíte, co se těm hlavám ztřeštěným může stát. Tuhle běhali ke stromu a zase zpátky, úplně jako magoři, až jsem se za ně styděl. Někdo musel chránit důstojnost rodiny a tak jsem si způsobně sedl na chodník. Ti blázni běhali po louce v tom šíleným větru a ještě mě k sobě lákali. Vážně, někdy je to s nima těžký.
Od včerejška konečně taky zkoumáme jihovýchod. Dělníci rozebrali lešení a tak se může i dolů. Nevím, co tam ale dospěláky tak táhne, mě to nejvíc baví na louce. Nesmí teda foukat, to je snad jasný. A taky nesmí mrznout.
Někdy se jedou dospěláci projet autem a to zabloudí vždycky v nějakém lese. Dá mi to práci je upozorňovat, aby se drželi u auta, protože z něj vždycky vyskočí a asi ze stresu utečou do lesa. Zatím jsme tedy pokaždé našli šťastně cestu domu, ale musím skromně přiznat, že to je hlavně díky mě, protože se snažím ztrácet auto z dohledu co nejméně.
Vlastně jsem vám neřekl vůbec nic o všech mých kamarádech z okolí, ale to fakt až zas jindy. Mějte se hezky a buďte na ty své dospěláky hodní...