Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dovolená na Šumavě

3. 2. 2009
Jsem důkazem toho, že ridgebaci nejsou žádná vořezávátka, která je nutno oblékat do stupidních vestiček a šusťákových pytlů, aby nedejbože nevofoukli. Pár takových exemplářů jsem na horách potkal. A to vám povídám, nebyli z toho zrovna rozrajcovaný. Já osobně jsem se zahříval během a tam, kde jsem běhat nemohl - např. kuřácké, stravovací a jiné pauzičky - jsem se intenzivně dožadoval dalšího pochodu za pomoci tradičních nástrojů jako šťouchání čumáčkem s nasazeným pohledem "koukej na něj, na chudáka", který zabírá vždycky.

Když ti moji dva zoufalci už vyplivávali plíce, velkoryse jsem jim nabídl svých padesát kilo a jal se je popotahovat dopředu. Vhodně jsem si k tomu vybíral především rovinky, to je samosebou. Z kopců jsem se naopak pouštěl velmi rád do závodění, které jsem zakončoval radostným vyskakováním na paničku - která pro to ovšem neměla příliš pochopení, obzvláště, když jsem si jí několikrát spletl s jiným lyžařem.

Vůdce smečky se mě občas snažil uhnat, což se mu málem povedlo v okamžiku, kdy objevil zázrak jménem vosk. Naštěstí nejslabším členem skupiny - tradičně - zůstávala dospělačka.

Pokud to mám zhodnotit, tak pro úspěch celé výpravy byl důležitý fakt, že se mi hned první den podařilo vydobít postel.
Sportu zdar, lyžování zvlášť!


















.
 

Náhledy fotografií ze složky Dovolená na Šumavě

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář